Před lety
Moje první a dosud jediná vernisáž proběhla 7. března 1996 v Galerii Váp ve Zlíně. Tehdy jsem maloval olejovými barvami technikou pomalého vrstvení. Jeden obraz mohl vznikat celé roky – vrstva po vrstvě, trpělivě a pomalu.
V té době jsem tvořil pod jménem Šakal (A takto mě znají mí přátelé dodnes).
Výstava neunikla pozornosti nejen místních novin, ale také televize. Tehdy jsem o své tvorbě řekl: „Obraz je jako malé divadlo.“ Bylo to vyjádření mého tehdejšího přemýšlení – o obrazu jako o prostoru, kde se setkává ticho, napětí a pohyb. Po této zkušenosti jsem si řekl, že už další výstavu pořádat nechci.
Nyní
Časem jsem však své rozhodnutí přehodnotil a dnes se znovu vracím do Zlína, abych uspořádal novou výstavu a zahájil ji vernisáží.
Nová výstava nese název:
„Meditabitur die ac nocte.“
Jde o latinský verš z Bible, konkrétně z 1. žalmu, 2. verše, který v češtině zní:
„Bude rozjímat ve dne i v noci.“
Tento biblický citát vystihuje můj současný pohled na tvorbu. Někdy se posadím v tichu – bez úmyslu tvořit, jen být. V samotě a beze spěchu se zvolna rodí prostor, kde může vzniknout obraz jako odraz vnitřní meditace. Nejde o systematické nebo cílené rozjímání, spíše o chvíle, kdy se tiše vynoří něco, co si samo říká o tvar a barvu.
Dříve jsem maloval olejem, dnes pracuji převážně s akrylovými barvami. Ty schnou rychleji, ale princip zůstává podobný: trpělivost, prostor pro proměnu, pozvolné odhalování. Vedle malby se občas věnuji i kresbě uměleckými pastely. Ať už pracuji s barvou nebo linií, snažím se vyjádřit to, co nelze říct slovy – ticho, napětí, vnitřní pohyb, souboj světla a stínu, přemýšlení nad životem i tiché rozmluvy s Bohem.
Tvorba
